Fotograf, který dobyl světová i česká modní mola
Arthur Kulikov přišel z daleké Sibiře do České republiky a stal se vyhledávaným fotografem uznávaných módní akcí. Jeho snímky z přehlídkových mol jsou promyšlenou záležitostí a na nejvyhledávanější módní akce je proto zván českými i zahraničními klienty.
Naše kolegyně Petra Růžičková tohoto umělce vyzpovídala a my vám tak nyní přinášíme exkluzivní rozhovor!
Arthure, kdy ses rozhodl, že začneš fotit módní přehlídky?
Bylo to asi v roce 2013, kdy jsem viděl pár přehlídek v Praze. Říkal jsem si, že k těm modelkám se nikdy nedostanu, ale mužů to alespoň zkusit. Skoro náhodou jsem se pak zúčastnil Top Secret, kde jsem poprvé fotil nejlepší české modelky. Vlastně jsem tehdy vůbec nevěděl, kdo je kdo – ani na molu ani v sále. Teď si s 90% mola a s 50% sálu tykám.
Jaké byly tvé začátky po příchodu do České republiky v roce 1997?
Zkoušel jsem podnikat v různých oborech, nakonec jsem ale zůstal u prodeje luxusních nemovitostí.
Bylo těžké se zde prosadit jako fotograf těch nejuznávanějších módních akcí?
Teď si na to vzpomínám s úsměvem – konkurence v České republice nemá nic společného tím, co je k vidění ve světových centrech módy. V NY se cení kvalita, v Miláně popularita a v Praze jsou to asi známosti, které jsou zdrojem informací o tom, kde a co se zrovna děje. Nemám problém dostat se na focení akcí na Hradě, nebo na jiných exkluzivních místech, ale vždy potřebuji znát datum a mít kontakt na pořadatele.
Foto: Arthur Kulikov.
Máš perfektní dokumentaci např. milánského, londýnského, čínského či newyorského fashion weeku. Je těžké dostat se na akce tohoto typu?
Je to zase o konkurenci, dnes má každý člověk od 3 let v ruce foťák a na světě je díky tomu skoro 6 miliard fotografů. Jen pár stovek z nich ale fotí fashion weeky. Myslím, že asi žádný jiný obor nemá tak velkou konkurenci.
Každý světoznámý návrhář má PR službu, která rozhoduje, jestli fotografovi potvrdí akreditace. Ty spočívají v analýze kvality fotek, medií, ve kterých publikuje, zájmu o jeho snímky na sociálních sítích atd. Jedna věc platí všude – musíš dokázat, že jsi nejlepší, jinak zůstaneš stát před vchodem.
Jako svého fotografa si tě vybrala např. návrhářka Beata Rajská. Je rozdíl fotit přehlídku módní návrhářky zde v Čechách v porovnání se zahraniční akcí?
Jsem vděčný Beatě, že mi dává volnou ruku a já tak mužů fotit věci tak, jak je vidím. Právě v takových podmínkách mohou vznikat dynamické a neotřelé fotografie. Tady jsem doma a mužů tu poskytnout více služeb, než v zahraničí, kde jsem limitovaný váhou zavazadel. Na druhou stranu v Čechách cítím vetší zodpovědnost, snažím se tu dosáhnout co nejlepších výsledků.
Největší rozdíl je v organizaci – například v USA se nemusím o nic starat, jen se včas dostavit na místo a začít fotit. V Česku musím většinou zasahovat do příprav osvětlovačů či choreografů, abych měl jistotu, že vznikly ty nejlepší podmínky pro pořízení fotek.
Foto: Arthur Kulikov.
Jaký je tvůj největší dosavadní úspěch?
Za úspěch považuji možnost fotit to nejlepší a dávat ostatním lidem vidět tu krásu. Ale vidím i chyby, hlavně komunikační. Fotil jsem Giorgio Armaniho, Sophie Lorenovu, Rafaela Nadala, Richarda Gera, Gigi Hadid, Coco Rocha a další, ale nebyl již prostor pro vytvoření kvalitnějších fotografii. To mě opravdu mrzí.
